V čekárně chirurgického oddělení nemocnice zoufale čekají tři lidé. Profesor Hanko, bývalý primář neurologie, jeho dcera Eva a jeho zeť, docent Martin Boroš, současný primář neurologie. Na operačním sále bojuje o život sedmiletá Monika Borošová, dcera Evy a Martina, jediná Hankova vnučka. Utrpěla vážné zranění, když vběhla pod auto. Právě strach o Moničin život tuto rodinu spojuje, přestože jejich komunikace je napjatá - vztah mezi rozvádějícími se manželi je nepřátelský, vztah mezi profesorem Hankem a jeho zetěm je chladný, plný nevysloveného nepřátelství, vztah mezi Hankem a jeho dcerou Evou je sice nabouraný, ale alespoň pro tuto chvíli solidární. Vyřčené i nevyřčené výčitky svědomí jsou konfrontací - kdo vlastně nese vinu na tragédii malé Moniky? Postupně se v rozložení tří příběhů odhalují dramatické události v rodině, které vrcholí Moničiným bezhlavým útěkem z domova a její nehodou.
