Nad hrobem hraje funusová kapela, v podzimní plískanici se sešlo jen několik lidí. Na trubku hraje Miloš a v duchu přemýšlí o smrti a o tom, jak se cítí sám. Blíží se padesátka a život mu protéká mezi prsty. Měl by něco udělat, takhle žít nemůže, opuštěný a zbytečný. Je podzim a na vlakové nádraží v malé obci přijíždí odpolední motoráček a z něj vystupují lidé vracející se z práce. Miloš je zde výpravčím a svou práci má rád. Vychází z kanceláře na perón a očima sleduje cestující. Jeho zrak spočine na půvabné Tereze, zdravotní sestřičce a jeho sousedce, která se mu líbí. Znovu ji potká na zábavě, kde se baví s kamarádkami. Kamarádi ho hecují, aby ji vyzval k tanci, ale Miloš v sobě nenajde odvahu. Tak dlouho se odhodlává, až mu nějaký „mladík“ řekne „uhni, dědku“. Je to prostě smolař… Spoluhráči z kapely se na to už nemohou dívat, a tak ho přihlásí do televizní soutěže Vánoční hvězda, aby mu pomohli Terezu získat. A opravdu mu soutěž lásku přinese, i když trochu jinak…
