Strukturální film-troska, inspirovaný úryvkem deníkového textu Daniela Hradeckého a vystavěný z fragmentů nepřítomné paměti, kterou nahrazuje filmové médium. Psychofyzický experiment ohledávající tvůrčí limity Ježkova subjektu jak při výstupu do světla asketického osvícení ve vysokých horách, tak zejména při sestupu do pekla ne-paměti během těžkých alkoholových intoxikací. Degradace formy, degradace myšlení, degradace tvůrčího záměru ve snaze uchopit (a pochopit) fenomény abstinence i závislosti. Přípravný projekt pro rozsáhlejší kolektivní dílo. Jak svědčit o sebezničení a zároveň přežít?
