K televizním průkopníkům se vedle Anglie a Spojených států řadilo i Německo. A právě jméno otce mechanického principu televize (Paul Nipkow: 1860-1940) měla stanice, která jako první na světě zahájila pravidelné vysílání. Stalo se to 22. března 1935 v Berlíně. Program byl vysílán třikrát týdně, asi tři sta televizních aparátů bylo v domácnostech politických a státních činitelů, ale také techniků Říšské pošty, která vysílání zajišťovala. Další zájemci mohli "zázračné obrázky přenášené vzduchem" sledovat ve speciálních televizních sálech velkých měst. Vysílalo se neuvěřitelných devět let, i v době 2. světové války, až do září 1944. Program byl již předobrazem toho, co známe dnes. Zpravodajství, publicistika, televizní inscenace, zábava, osvěta, sport. Ale jelikož v zglajchšaltovaném nacistickém režimu bylo vše podřízeno zájmům NSDAP, připadl médiu, které tak ovlivní lidstvo v následujících desetiletích, pochopitelně úkol propagandistický.
