Na historku scenáristy Reza Gabriadzeho o vesnickém pilotovi, který lítal vrtulníkem z těžko dostupných osad hornaté části Gruzie do města a který si svůj dopravní prostředek přivazoval na noc ke stromu, si vzpomněl Danělija, když přepracovával výrazně melodramatický scénář Viktorie Tokarevové. V jeho komedii Muž jak se patří denně přepravuje z vysokohorské vesnice Omalo do města Telavi pětatřicetiletý Valiko lidi, balíky, zvířata. Pro své letecké schopnosti je přezdíván Sokol, v gruzínštině „Mimino“, jak zní i původní název filmu.
