Poutavě vypráví o svých počátcích, kdy ho tatínek od dětství bral k muzice a od 12 let už hrál s dospělými hudebníky. Vzpomíná na autory jako byl Otto Faster, skladatel přelomu dvacátého století, který psal zpěvohry s oblíbenými melodiemi, například "Na Belvederu". Vypráví o pochodech a oblíbených melodiích počátku století dvacátého, o autorství, které je někdy nejisté, a o lidových písničkách. Jako příklad zazní typická pražská polka ze začátku 20. století – "Točte se pardálové" nebo "Všechny myši za sebou". Vzpomene i na Jubilejní výstavu v roce 1908 a oblíbený pochod "Bajkajlaj". Na konec zazní Vackova "Pojď, kamaráde"..
