Film je rozdělen do dvou částí. První, vyprávěná prostřednictvím archivního materiálu, zkoumá pozadí rychlé porážky Francie v roce 1940 a odhaluje všudypřítomný antisemitismus a strach z bolševismu. Záběry z dob okupace dokládají, že velká část společnosti nejen akceptovala, ale i aktivně podporovala nacistické okupanty. Druhá část staví dobové záběry do ostrého protikladu se vzpomínkami pamětníků. Ophüls provokativními otázkami odhaluje šokující lhostejnost, s jakou tito lidé přistupují k důsledkům svých činů, a rozsah, v němž racionalizace a selektivní paměť ospravedlňují kolaboraci.
