Čtyřiašedesát polí – černá, bílá, bílá černá. Hra, které staletí přisoudila titul „královská“, každý plebejec zvládne její základy, ale jen vyvolení si ji dokážou osedlat. Jen chytří, inteligentní stratégové… Muž, který stojí nad šachovnicí, nemá nic z toho ve tváři. Kamenné rysy, netečný pohled primitiva. Ten muž, jakkoli má dvě ruce, dvě nohy a hlavu mezi souměrnými rameny, je zrůda. Kdesi v jeho mozku došlo k disproporcím – je geniálním šachistou a na ostatní už jaksi nezbyla kapacita. Neumí číst, neumí rozjímat, je schopný jediného citu – nenávisti.
