Vladislav Kvasnička je filmař do nepohody. Vzpomněl jsem si na jeho dokumentární cestu vlakem z Londýna do Hongkongu, jak se proměna krajů a lidí náhodně, ale o to autentičtěji promítala do vlakového kupé, a napadlo mě použít podobný postup v tuzemském prostředí se záměrem zachytit obyčejné Česko, tj. mimo centrum, v konkrétním čase a pokud možno v co nejbezprostřednějším kontaktu s reálným životem. Znamenalo by to nevyjíždět televizním autem z centra na jednotlivá a domluvená natáčení, ale kontinuálně cestovat po Česku běžnou dopravou, setkávat se s lidmi bez přípravy, bez (jejich) (auto)stylizace.
