Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky.
